Většinou piju vodu čistou, ale když už mám chuť na sirup, jedničku má ten Krakonošův z černého jeřábu. Je bez "sajrajtů", jak říkám, a chutná výborně. Cena cca 60,-Kč. Mají v nabídce brusinkovomalinový nebo brusinkový. Stojí za to vyzkoušet. Koupíte na různých slavnostech a trzích nebo na netu.
Poslední dobou jsem si oblíbila místo čaje rooibos. Nejradši mám zelený s nějakou příměsí květinek. Nebo si koupím čistý a do něj si přidám např. sušené lístky pivoněk nebo levanduli. Sušené květinky koupíte v každém bylinkářství a příjemným překvapením pro mě bylo, že za hodně velké množství je cena víc než přijatelná. Do jedné porce čaje (rooibosu) totiž stačí špetka. A s klasickým sáčkovým čajem, kde je hlavně ibišek a 0,0001% nějakého ovoce je chuť samozřejmě nesrovnatelná :-)
Druhů koření mám po ruce vždycky spoustu. Ale nenakupuju ho draze v supermarketu, kde se platí většinou nesmyslné částky za přidanou sůl a kvalita taky často nic moc. Různé stánky nabízejí vlastní směsi a ve větším množství výhodněji. Nikdy si ale nezapomenu přečíst, kolik obsahuje soli. Nad 30% je už opravdu dost. Jednak nač platit za obyčejnou sůl a jednak mám radši himalájskou nebo mořskou. Moje oblíbené je např. "Krakonošova zahrádka", kde není sůl žádná :-)
Jelikož mám houby hodně ráda a ne vždy jsou po ruce, používám jako náhražku na smaženici hnědé žampiony. Dají se koupit na farmářských trzích nebo v supermarketech a jsou na smaženici lepší než klasické bílé.
Bujony doporučuji od Alnatura - DM Drogerie, Globus. Jsou v bio kvalitě, ve verzi kuřecí, hovězí, zeleninový. Cena kolem 30Kč na 3 litry vody. Chuť výborná.
K jiným než přeničným bílým (tzv. prázdným) moukám jsem se dostala náhodou a z nutnosti. Dlouhodobě jsem měla potíže s trávením a nemohla jsem přijít na důvod. Poté jsem na radu bylinkářky (když krevní testy nic neprokázaly) zkusila vynechat pšenici (především její necelozrnnou formu) a světe div se (i když v dnešní době už asi ne) ono to fungovalo. A funguje. Už cca rok vařím a peču z mouky ječné, žitné, pohankové, špaldové, ovesné, kukuřičné...a jde to. A nejen, že to jde, ale i to chutná většinou téměř stejně jako bílá mouka, pouze barva je tmavší. Jsem v jídle hodně vybíravá, ale musím říct, že tahle změna mi vůbec nevadí a naopak jsem objevila novou dimenzi stravování. Nejím extra zdravě, nejsem obden v obchodě se zdravou výživou, protože je to dnes moderní a trendy. Ale proč na způsobu stravování něco nezměnit, když je to k lepšímu a nebolí to. Ano, cena za takovou mouku už se nedostane pod 10,-, jak to vídáme u mouky pšeničné bílé. Cenově jsme někde okolo 30,-Kč za kg. A ani celozrnné nebo nepšeničné varianty nejsou samospásné (ano, četla jsem knihu Život bez pšenice :-) ) Ale každopádně mému tělu to vyhovuje a dává mi to značně najevo a to je to hlavní.
